Superlegalizace

neboli vyšší ověření listin je úkon správního orgánu, kterým se ověřuje veřejná listina nebo listina již jednou úředně ověřená je. Pro státy, v nichž neplatí ani Úmluva o Apostile, ani nebylo sjednáno osvobození od ověřování ve dvoustranné mezinárodní smlouvě o právní pomoci, se používá proces superlegalizace. Jedná se o nejvyšší ověření listiny, které je již opatřeno apostilou od Ministerstva zahraničních věcí České republiky, a následně diplomatickým nebo konzulárním úřadem státu, na jehož území má být listina použita. Superlegalizace a její vyšší legalizační proces vyřízení se řídí pravidly mezinárodního práva. Speciálním zákonem v mezinárodním právu soukromém je členěn v zákoně č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém procesním.

Tento zákon je novelizován ustanovením zákona č. 91/2012 Sb., a superlegalizační proces zařazen v souladu s ustanovením § 109 a dále § 52 a § 62. „Nová úprava v tomto ohledu nepředstavuje zásadní změnu. Shodně s dosavadní úpravou má podle § 12 odst. 1 ZMPS cizí veřejná listina důkazní moc veřejné listiny také v České republice, jestliže je opatřena předepsaným ověřením. Posledním úkon má být opět ověření veřejné listiny zastupitelským úřadem České republiky ve státě původu, tedy superlegalizace – institut založený na mezinárodní zvyklosti.