- +420 296 348 348
- GSM: +420 602 276 400, 602 276 100
- info@superlegalizace-listin.cz
- Otevřeno: Po - Pá: 9:00 -17:00
Menu
„Cizí listiny, které mají být použity v České republice, ověřují orgány příslušného státu a zastupitelský úřad České republiky v příslušném státě. V určitých případech může být cizí listina ověřena též Ministerstvem zahraničních věcí České republiky. Veřejné listiny, které byly vydané na území jiného státu a považují se za právoplatné v daném místě, mohou se považovat za veřejné listiny také na území České republiky, jestliže jsou opatřeny předepsanými ověřeními. Tato povinnost vyplývá z § 12 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů.
Občan se obrací na zastupitelský úřad v záležitostí vydání veřejných listin na základě Haagských úmluv o civilním řízení, které umožňují konzulární styk. „Rozdíl proti diplomatickému styku je v tom, že MZV ČR předá dožádání příslušnému českému konzulárnímu úřadu (konzulární oddělení českého zastupitelského úřadu). Ten předá dožádání podle haagských úmluv o civilním řízení orgánu označenému příslušným smluvním státem. Urychlení je v tom, že odpadá postoupení dožádání úřadu pro zahraniční věci cizího státu.“
Potřebujeme originály listin. Můžete nám přinést osobně na adresu sídla: JSV – Jana Švihlová
Václavské náměstí 808/66
Praha 1, 110 00, česká republika.
A nebo nám zaslat poštovní cestou.
Vyzvednutí funguje ve stejném režimu.
Váš dokument, listina musí obsahovat náležitosti dané zákonem a splňovat veškeré požadavky veřejné listiny. Originál listiny musí mít razítko a podpis daného veřejného orgánu, který ji vydal. Nesmí se jednat o opis (pouze notářsky ověřenou kopii) či duplikát.
Prvotní informací pro legalizační proces je vždy: země určení listiny. Zjednodušeně právní systém využívá 3 nástrojů legalizace:
Naše společnost zajišťuje legalizační a superlegalizační proces, Souhrnný balíček služeb, kdy nám donesete (nebo pošlete) originál veřejné listiny. Zajistíme na něj i soudní – úřední překlad do anglického jazyka. Překlady do anglického jazyka jsou vyhotoveny v rámci 1 – 2 pracovních dnů.
Uznávání rozhodnutí vydaných veřejnými orgány jiného státu je upraveno v právních předpisech Evropské unie. Také obsahují mezinárodní smlouvy a ve vnitrostátních právních předpisech. Před vnitrostátními předpisy mají přitom přednost unijní předpisy a mezinárodní smlouvy (dvoustranné i vícestranné). Až ve věcech, na které tyto prameny práva nedopadají, se použije český zákon, tedy zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. V celé řadě případů je proto uznání cizího rozhodnutí v České republice automatické a není třeba zvláštního rozhodnutí o uznání.
Institut E-app, kde proces byl zahájen v roce 2006 Haagskou konferencí o mezinárodním právu soukromém a Národním notářským sdružením Spojených států amerických s cílem podpořit vydávání elektronických apostil (tzv. e-Apostilles) a provozování elektronických rejstříků apostil, k nimž mají příjemci přístup on-line, aby ověřili původ obdržené apostily (tzv. e-Registers). Od té doby mnoho příslušných orgánů zavedlo jednu nebo obě tyto složky, čímž stvrdily místo Úmluvy o Apostile v elektronickém věku. S ohledem na úspěch programu byl v lednu 2012 změněn jeho název na Apostille Program (projekt elektronické apostily). Zvláštní komise na svém zasedání v listopadu 2012 uznala pozoruhodný pokrok v zavádění e-APP od svého zasedání v roce 2009, čímž posílila efektivní a bezpečné fungování Úmluvy (viz C&R č. 3).
S touto podporou zahájila Haagská konference a NNA v roce 2006 (tehdejší) pilotní projekt elektronické apostily. Cílem e-APP je podporovat a pomáhat při zavádění levných, provozních a bezpečných softwarových technologií pro: • vydávání elektronických apostil („složka e-Apostille“) a provozování elektronických registrů apostil, k nimž mají příjemci přístup on-line za účelem ověření původu papírových apostil nebo elektronických apostil (e-Apostilles), které obdrželi („složka e-Register“).
S ohledem na tento vývoj se zasedání zvláštní komise v roce 2003 dohodlo, že používání moderních technologií by mohlo mít pozitivní dopad na fungování Úmluvy o Apostile. Dále uznala, že ani duch, ani litera úmluvy nepředstavují překážku pro používání moderních technologií a že působení Úmluvy by mohlo být dále posíleno spoléháním se na tyto technologie (viz C&R č. 4).
